Rozdíl mezi sázením a setím
Pojmy sázení a setí se v zahradničení často používají, někdy se lidem pletou, ale mají odlišný význam. Každý z nich se vztahuje k jinému způsobu rozmnožování rostlin a k různým druhům plodin. Proto si řekněme, v čem je tedy rozdíl a ujasněme si tyto pojmy.
Co je setí?
Setí znamená vkládání semen přímo do půdy, kde vyklíčí a vyrostou v nové rostliny. Tento postup se používá u rostlin, které mají schopnost vyklíčit ze semen přímo na záhonu nebo ve skleníku. Mezi typické příklady patří mrkev, ředkvičky, hrách, fazole, špenát, kopr nebo slunečnice. Setí může být přímé, tedy rovnou do půdy na venkovním záhonu, nebo nepřímé, kdy se semena vysévají do nádob pro předpěstování sazenic. Předpěstování je proces, při kterém se rostliny pěstují ze semen v chráněném prostředí (např. ve skleníku, pařeništi nebo na okenním parapetu), než jsou přesazeny na záhon. Tento postup umožňuje rostlinám získat potřebnou sílu a odolnost, aby lépe zvládly venkovní podmínky a poskytly vyšší výnos.
Co je sázení?
Sázení znamená vkládání již vyvinutých, tedy například předpěstovaných rostlin, sazenic nebo hlíz do půdy. Tento proces se týká plodin, které se nepěstují přímo ze semen v záhonu, ale nejdříve ve skleníku nebo v sadbových nádobách. Patří sem rajčata, papriky, okurky nebo květák. Sázení se také používá u rostlin, které se množí vegetativně, například česnek, brambory, jahody nebo ovocné stromy.
Kdy použít setí a kdy sázení?
Setí se využívá hlavně u plodin, které mají krátkou vegetační dobu nebo dobře klíčí přímo v půdě. Sázení se uplatňuje u rostlin s delší vegetační dobou nebo u těch, které vyžadují specifické podmínky pro růst v počátečních fázích, například vyšší teplotu či chráněné prostředí skleníku. Rozdíl tedy spočívá v tom, že při setí se pracuje se semeny a při sázení s již vyvinutými rostlinami nebo jinými vegetativními částmi rostlin.
Kdy se co sází a seje?
Jaro je obdobím, kdy se zahrady probouzejí k životu a zahrádkáři mají plné ruce práce. Každá rostlina má své optimální období pro výsev a výsadbu, proto je důležité správně načasovat jednotlivé práce. Pojďme se podívat, co se na zahradě sází a seje v průběhu jarních měsíců.
Březen – začátek sezóny
S příchodem prvních teplejších dnů v březnu začíná předpěstování sazenic a otužování rostlin. Některé odolnější plodiny lze vysévat přímo do záhonů. Ve skleníku nebo na okenním parapetu se začínají předpěstovávat rajčata, papriky, lilky, rané druhy salátů, kedlubny, květák a brokolice. Do venkovních záhonů se mohou vysévat první jarní zeleniny, jako je mrkev, petržel, špenát, hrách, ředkvičky nebo cibule sazečka. Pokud počasí dovolí, je možné začít i s výsadbou některých ovocných dřevin, například jabloní, hrušní nebo švestek.
Duben – hlavní sezóna setí a sázení
Duben přináší stabilnější teploty, což umožňuje přímý výsev dalších plodin na záhony a výsadbu raných brambor. Do volné půdy se vysévá červená řepa, kopr, kadeřávek, římský salát, mangold a pastinák. Zároveň přichází čas na výsadbu sazenic raných odrůd brambor, jahod nebo cibule sazečky, pokud nebyla vysazena již v březnu. Sázíme také bylinky jako pažitku a petrželku, které patří mezi trvalky. V tomto měsíci lze začít s výsadbou některých trvalek a okrasných květin, například levandule nebo aster.
Květen – poslední výsevy a výsadby
Květen je ideální pro výsev teplomilných plodin, protože noční mrazy již většinou nehrozí. Do záhonů se vysévají fazole, kukuřice, dýně, cukety a slunečnice. Přichází také čas na výsadbu sazenic rajčat, paprik, okurek, melounů a lilků. V druhé polovině května se vysazují letničky, například petúnie, aksamitníky nebo hledíky, které zahradu ozdobí pestrými barvami.
Jak na úspěšné jarní setí a sázení?
Před výsevem je důležité důkladně připravit půdu. Je vhodné ji prokypřit a obohatit kompostem nebo hnojivem, aby měla dostatek živin. Každá plodina má jiné požadavky na hloubku výsevu, proto je dobré řídit se doporučeními na sáčcích osiva. Jarní měsíce mohou být suché, proto je důležitá pravidelná zálivka, především u čerstvě vysetých semen. Mladé rostlinky často lákají slimáky a jiný hmyz, a tak se vyplatí včasná ochrana proti škůdcům.
Jaro je obdobím plným práce, ale zároveň i radosti, kdy vidíme, jak zahrada ožívá. Správné načasování setí a sázení pomůže dosáhnout bohaté úrody i krásného vzhledu zahrady po celé léto.
Zahradní substráty
Jaký vybrat pro různé rostliny?
Správný substrát je základem pro úspěšné pěstování rostlin. Každá rostlina má jiné nároky na půdu, proto je důležité vybrat ten správný. Zahradní substráty se liší svou strukturou, složením i použitím. Pojďme se podívat, jaké druhy substrátů existují a jak je využít na zahradě.
Univerzální zahradní substrát
Univerzální substrát je vhodný pro široké spektrum rostlin. Obsahuje směs rašeliny, kompostu, písku a hnojiv, která poskytuje rostlinám vyvážené množství živin. Hodí se pro většinu běžných zahradních rostlin, balkonové květiny nebo pokojové rostliny. Pokud však pěstujete specifické druhy, je lepší zvolit specializovaný substrát.
Substrát pro zeleninu
Zelenina má vysoké nároky na živiny, a proto potřebuje substrát s dostatkem humusu a organických látek. Tento typ půdy by měl být dobře propustný, aby zajistil optimální růst kořenů a zadržoval dostatek vláhy. Pro pěstování rajčat, paprik a okurek se hodí substrát s vyšším obsahem draslíku a dusíku, zatímco pro kořenovou zeleninu, jako je mrkev nebo petržel, je ideální lehčí půda s menším množstvím hnojiv.
Rašelinový substrát
Rašelina je lehká a dobře zadržuje vodu, ale sama o sobě neobsahuje mnoho živin. Rašelinový substrát se využívá především pro kyselomilné rostliny, jako jsou azalky, rododendrony nebo borůvky. Lze ho také smíchat s jinými druhy půdy pro vylepšení struktury a lepší schopnost zadržování vlhkosti.
Písčitý substrát
Písčité substráty jsou lehké a dobře propustné, což je ideální pro rostliny, které nesnášejí přemokření. Používají se zejména pro kaktusy, sukulenty a některé bylinky, jako je levandule nebo rozmarýn. Tento druh substrátu má však nízkou schopnost zadržovat živiny, proto je nutné ho pravidelně doplňovat vhodným hnojivem.
Hlinitý substrát
Hlinitá půda je těžší, dobře drží vodu i živiny a je vhodná pro trvalky, ovocné stromy nebo keře. Při jejím použití je důležité zajistit dostatečnou drenáž, aby nedocházelo k přemokření kořenů. Pro vylepšení struktury se často míchá s kompostem nebo pískem.
Speciální substráty
Pro některé rostliny je potřeba speciální substrát, který odpovídá jejich přirozenému prostředí. Například orchideje vyžadují substrát s vysokým podílem kůry, který zajistí dostatečné provzdušnění kořenů. Pro citrusy se používá směs s vyšším obsahem jílu a písku, která umožňuje stabilní růst.
Správná volba substrátu je klíčová pro zdravý růst rostlin. Pokud si nejste jisti, jaký použít, doporučuje se kombinace univerzálního substrátu s přírodními doplňky, jako je kompost nebo písek, podle konkrétních potřeb vašich rostlin.
Jak na jaře hnojit záhony?
Jarní hnojení záhonů je klíčovým krokem pro zdravý růst rostlin a bohatou úrodu. Po zimě je půda často vyčerpaná a potřebuje doplnit živiny, aby poskytla rostlinám dostatek energie pro růst. Správná volba hnojiva a načasování hnojení mohou výrazně ovlivnit kvalitu a množství úrody.
Kdy začít s jarním hnojením?
Hnojení záhonů je ideální provádět brzy na jaře, jakmile půda rozmrzne a začne se prohřívat. Obvykle se začíná v březnu nebo dubnu, podle klimatických podmínek. Důležité je, aby půda nebyla příliš mokrá, protože přemokření může zhoršit vstřebávání živin.
Jaké hnojivo použít?
Volba hnojiva závisí na druhu rostlin, které plánujete pěstovat.
Organická hnojiva – Kompost, hnůj nebo rostlinné výluhy jsou skvělou volbou pro celkovou výživu půdy. Kompost dodává záhonu humus a zlepšuje jeho strukturu. Hnůj (nejlépe dobře proleželý) se hodí pro plodovou zeleninu, jako jsou dýně, rajčata nebo papriky. Kopřivový výluh je bohatý na dusík a pomáhá podporovat růst listové zeleniny.
Minerální hnojiva – Průmyslová hnojiva dodávají rostlinám přesně odměřené množství živin. Dusíkatá hnojiva, jako je ledek vápenatý, podporují růst listů a stonků. Fosforečná hnojiva (superfosfát) zlepšují tvorbu kořenů a podporují kvetení. Draselná hnojiva, například síran draselný, posilují odolnost rostlin a podporují tvorbu plodů.
Zelené hnojení – Před výsadbou zeleniny lze půdu obohatit i pomocí zeleného hnojení. Rostliny jako hořčice, jetel nebo vikev se vysejí na záhon a po určité době se zaryjí do půdy, kde uvolňují důležité živiny a zlepšují její strukturu.
Jak správně hnojit?
Před samotným hnojením je dobré půdu prokypřit a odstranit zbytky rostlin. Organická hnojiva se rovnoměrně rozprostřou po povrchu a jemně zapracují do půdy. Minerální hnojiva je vhodné aplikovat podle návodu v doporučeném množství, protože jejich nadměrné použití může rostliny poškodit. Po hnojení je důležité záhon dostatečně zalít, aby se živiny lépe vstřebaly do půdy.
Správné jarní hnojení připraví půdu na novou sezónu a zajistí zdravý růst rostlin po celé vegetační období.